Lidský domov jako jeskyně

20. 03. 2015 12:15:00
Už v roce 1962, americký ekolog Robert Whitaker vytvořil kategorizaci různých sfér života na Zemi – rozdělil je na pouště, jiné na tundru, ještě jiné pak tropické lesy. Poprvé vytvořil slovo pro tyto obydlená prostředí, to, které vědci používají dodnes: biom. A poprvé také navrhl systém pěti říší, klasifikaci všech organismů na říše Animalia (živočichové), Plantae (rostliny), Fungi (houby), Protista (protisté) a Monera (prokaryota).

Biomy se na planetě objevily už před stovkami miliony let (1). Pobřežní mokřady vyskočily na okrajích kontinentů asi před 400 miliony let. Před 20 milióny roky, se travní porosty staly rozšířenými. Ale biom, se kterým jsme nejvíce obeznámeni - ten, který má obrovský dopad na náš každodenní život - je nejmladší ze všech: vnitřní biom.

Když si lidé začali stavět úkryty zhruba před 20 000 lety, rozvinuli tím zároveň „uvítací rohož“ pro ostatní druhy. Během několika posledních tisíc let, se vnitřní biom rozrostl do obrovských rozměrů, jako jsou města a předměstí, a šíří se napříč kontinenty. V poslední době výtahy a další technologie zvedly vnitřní biom do nebe.

My lidé neustále zmenšujeme přírodní prostor: pobřežní mokřady, tropické pralesy a jiné biomy. Ale ne vnitřní biom: globálně, ho je už více než 247 000 čtverečných mil, je větší než Francie a rychle roste. Náš biom je svázán s naší budoucností.

A přesto vnitřní biom zůstává stále na prahu vědeckého poznání. Ekologové říkají, že prakticky o něm neví nic. V časopisu Trendy v oblasti ekologie a evoluce, nedávno vědci vydali manifest vyzývající k serióznímu vědeckému zkoumání vnitřního biomu. Musíme zjistit nejen to, co žije v našich domovech a na pracovištích, říkají vědci, ale také, jak se to tam dostalo.

Biologové dlouho ignorovali vnitřní biom člověka částečně proto, že se opravdu zdá, že to není v jejich popisu práce. Tradičně, zamířili do divočiny studovat přírodu v jejím čistém, i když lidmi narušeném, stavu.

Ale v poslední době někteří vědci se začali více zajímat o životě našich nelidských nájemníků, i díky z části nové technologii, která umožňuje odebrat vzorek DNA z jakéhokoli prostředí. Majitelé domů také začínají otevírat své dveře pro zajímavost - i když to občas znamená, že mají šlápoty kolem koberečků v koupelně.

Předběžné výsledky jsou ohromující. Jeden z amerických ekologů, Robert R. Dunn ze státní univerzity v Severní Karolíně, který prováděl průzkum domů v Severní Karolíně, katalogizoval druhy, které obsahují. On a jeho kolegové obvykle našli desítky druhů hub v každém domě, a stovky druhů zvířat. Lidská obydlí v sobě obsahují živočišné druhy, které jsou mnohem rozmanitější, než si kdokoli z nich myslel... Například jeho dům byl domovem druhu vosy, která klade vajíčka uvnitř živých švábů.

Mnohé z těchto druhů mohou skončit doma s námi náhodou. Spory hub mohou přilétnout v závanu oknem; hlístice mohou sledovat něčí boty. Ale vědci mají podezření, že řada našich spolupracujících obyvatel se přizpůsobily životu doma, protože se jim prostě daří lépe v našich budovách, než venku.

Dr. Dunn a jeho kolegové tvrdí, že ekologicky řečeno, naše domy mají mnoho společného s jeskyní. V obou stanovištích, jsou teplota a vlhkost mnohem stabilnější než venku, takže jde o stabilní prostředí. Ale oba postrádají hustou vegetaci, kterou většina ostatních biomů má, takže je tu méně potravin.

Některé druhy, které obývají jeskyně, vykazují nápadné podobnosti k těm, které žijí v domácnostech. Mnoho jeskynních zvířat jsou plochá, stejně jako domy obydlující němečtí švábi a štěnice. V obou prostředích, rovinnost a plochost pomáhá zvířatům schovat se do puklin. V obou místech, mnohá zvířata mají špatný zrak, spoléhají se místo toho na tykadla a další smyslové orgány.

Ale naše domy mají také další ekologické „výklenky“ (niky), jako jsou sprchové hlavice a mrazničky, které mohou podpořit větší biologickou rozmanitost, než byste našli v jeskyni.

Je možné, že některé druhy již byly adaptovány pro bydlení v interiéru, když se poprvé objevily na našich prahu. Tzv. obilní brouci (potemníci, pilousi,...), například, jsou notoricky známí škůdci v hospodářských budovách a kuchyňské spíži. Než se stali domácími škůdci, napadali krysí hnízda a mravenčí kolonie krádežemi jejich uložených semen – nic nového, co se liší od toho, co dělají teď.

Stejně tak, černá kvasinka zvaná Exophiala přišla do domů již vybavena mnoha vlastnostmi nutnými k tomu, aby se jí dobře dařilo v dřezu a myčce nádobí. V přírodě, černá kvasinka Exophiala dermatitidis roste na povrchu tropického ovoce, a tak se vytvořila talent pro lepení se na povrch. V části svého životního cyklu, jako droždí prochází střevy zvířat pojídajících ovoce, a tak už vydrží teplo a vysokou kyselost.

To ale neznamená, že se evoluce zastaví, jakmile se živočišný druh pohybuje v interiéru. V posledních letech, si například němečtí švábi vyvinuli nechuť k cukru. Je to proto, že odborné firmy na hubení škůdců začaly používat sladkou návnadu v pastích. Samostatnou kapitolou v adaptaci na hubení se staly pak štěnice domácí – velmi nepříjemný a odolný škůdce, který se v posledním desetiletí rozmáhá velmi rychle po celém světě, a adaptuje se se stejnou rychlostí i na různé metody hubení (2).

Je to záhada, jak moc došlo k přizpůsobení, když život kolonizoval vnitřní biomy, a kolik ho už tam bylo, protože vědci dosud tak málo rozumí těmto domácím živočišným druhům. Dokonce i známý německý šváb je záhada. Patří do rodu zvaného Blattella, stejně jako 50 dalších druhů. Nikdo neví, který z nich je nejbližší příbuzný německým švábům, takže je těžké říct, jak moc tento škůdce byl utvářen soužitím s ​​lidmi.

Tento výzkum nám může nakonec pomoci konstruovat vnitřní biom vytlačením těchto patogenů z našich domovů. Budeme mít možnost začít navrhovat zdravější budovy, říkají někteří mikrobiologové v Argonne National Laboratory.

Ale dříve, než můžeme mít tendenci pečovat o tyto vnitřní zahrady, musíme vědět, co v nich roste.

Poznámky:

(1) Biom představuje dílčí oblast biosféry, charakterizovanou určitým typem biotických a abiotických podmínek (tj. klimatickými a hydrologickými faktory a půdními a geologickými poměry, které dávají vznik určitým charakteristickým typům rostlinných a živočišných společenstev). Suchozemské biomy jsou definovány podle globálního rozšíření vegetačních typů, které jsou určovány globálním klimatem, půdou a dalšími fyzikálními faktory prostředí. Biom se skládá z klimaxových ekosystémů a všech přidružených vývojových nebo degradačních stadií ekosystémů včetně ekosystémů pozměněných nebo vytvořených člověkem. Vymezení biomu je tedy založeno na potencionálním vegetačním typu. To umožňuje definování biomů na velkých souvislých oblastech (např. ekoregiony podle WWF) a tím se liší biomy od jiných klasifikačních systémů založených na habitatech (biotopech) v aktuálním stavu.

Jako biomy se označují ekosystémy širšího, regionálního až kontinentálního rozsahu. Jedná se o charakteristický typ rostlinných společenstev, který vznikne na základě určitých klimatických a edafických podmínek. Vzhledem k tomu, že klimatické podmínky se v rámci planety víceméně plynule mění- od rovníku k pólům se mění délka dne a noci a teploty v průběhu roku - dochází plynule i ke změnám typické vegetace na daném území. Obdobně plynule se mění i intenzita srážek, související s globálním pohybem vzdušných mas v souvislosti s otáčením Země, rozmístěním pevnin a oceánů a intenzitou výparu (a vlhkosti vzduchu) danou především teplotami.

(2) Za příčinu návratu štěnic v posledních letech jsou považovány nové způsoby bydlení, záliba ve starožitném a použitém nábytku, účinnější klimatizace, nové způsoby oblékání, častější přítomnost domácích zvířat v bytech, zvyšující se cestovní ruch, restrikce počtu insekticidů a používání insekticidů se specifickou účinností jen na určitý druh hmyzu, jiný než štěnice. Práce publikované v roce 2007 přinášejí další možné vysvětlení. U štěnic v lidských obydlích několika států USA a ve Velké Británii byla zjištěna extrémně vysoká rezistence k pyrethroidům, deltamethrinu, cyhalothrinu, cypermethrinu a ke karbamátům, které se na celém světě k jejich hubení nejčastěji používají. Publikované výsledky naznačují, že jde o fenomén značně rozšířený a navíc tato rezistence je ovládána několika neúplně dominantními geny, takže současně se štěnicemi se šíří i jejich vysoká rezistence.

Autor: Kateřina Březová | pátek 20.3.2015 12:15 | karma článku: 10.18 | přečteno: 633x

Další články blogera

Kateřina Březová

Jezte hmyz a falešné maso, abyste snížili dopad hospodářských zvířat na planetu

Změny ve stravě jsou zásadní pro snížení emisí skleníkových plynů a odlesňování způsobené rostoucí chutí na maso ve světě, říkají vědci.

7.5.2017 v 18:45 | Karma článku: 11.45 | Přečteno: 591 |

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Jan Ferenc

Co dál? Změna mimo?

Stávkující davy pátečníků se rozrostly na hezkých pár milionů. Úměrně s tím stoupá jejich agresivita. Apely na politiky se mění v ultimativní požadavky na konkrétní akce v konkrétním termínu: ihned.

16.10.2019 v 8:52 | Karma článku: 19.87 | Přečteno: 448 | Diskuse

Valtr Sodomka

Je kusové dřevo obnovitelný zdroj aneb 336 dvacetiletých stromů

Zamyšlení nad smysluplností pojmu obnovitelný zdroj energie ve vztahu k využití kusového dřeva, a to na příkladu "obnovitelného" zdroje pro jeden rodinný dům.

14.10.2019 v 19:14 | Karma článku: 22.60 | Přečteno: 707 | Diskuse

Luděk Niedermayer

Co papír snese?

Populární motoristický časopis Svět motorů se stále více zabývá elektromobilitou. Což vítám. Ovšem jeho texty někdy přinesou dost velká překvapení.

14.10.2019 v 18:00 | Karma článku: 11.13 | Přečteno: 593 | Diskuse

Dušan Póč

Vsetín má sice Oscara, ale…

Vratné kelímky a Vsetín rovná se jedno a totéž! Město je totiž držitelem Ekologického oscara v kategorii Obec. Záznam z jejího předávání vysílala v sobotu televize. Sluší se tedy pogratulovat a já tak činím rád. Jsem Vsetíňan!

14.10.2019 v 17:34 | Karma článku: 14.69 | Přečteno: 238 |

Vítězslav Kremlík

Rebelie proti neexistujícímu „šestému masovému vymírání"

Gail Bradbrooková říká, že nápad založit Extinction Rebellion dostala, když byla zdrogovaná, tedy pod vlivem psychedelik. Dnes volá po tom, aby se rebelové masivně zfetovali halucinogenními látkami. Což mnohé vysvětluje.

11.10.2019 v 9:23 | Karma článku: 35.30 | Přečteno: 1097 | Diskuse
Počet článků 192 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1617
Pracuje jako poradkyně v ochraně životního prostředí a ekologii. Máma s jedním dítětem s mnoha zájmy - hlavně příroda, ekologie, cestování, knihy ... Více viz: http://ekoporadenstvi.ic.cz

Najdete na iDNES.cz