Mizí louky a s nimi i luční motýli

6. 10. 2013 10:00:00
Známý písničkový popěvek „Chytila jsem na pasece motýlka“ asi brzy zůstane jenom krásným snem... za poslední více jak dvě desetiletí poklesly populace lučních motýlů v Evropě téměř o polovinu, říká nová zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA). A opět za to může člověk svými činnostmi... Hlavními příčinami je zintenzivnění zemědělství, ale i neschopnost udržovat louky a luční ekosystémy.
Hnědásek chrastavcový (Euphydryas aurinia) je kriticky ohrožený motýl patřící k nejohroženějším druhům denních motýlů v Evropě.Hnědásek chrastavcový (Euphydryas aurinia) je kriticky ohrožený motýl patřící k nejohroženějším druhům denních motýlů v Evropě.

Pokles počtu lučních motýlů je obzvláště znepokojující, protože tito motýli jsou považováni za reprezentativní ukazatele trendů pozorovaných u většiny ostatního pozemního hmyzu, který dohromady tvoří asi dvě třetiny světových druhů. To znamená, že motýli jsou užitečnými indikátory biodiverzity a celkového zdraví ekosystémů. Mezi nejprozkoumanější skupiny s výraznou bioindikační hodnotou patří denní motýli, zastoupení na našem území 161 druhy z celkových 3300. Poznatky o jejich stavu ilustrují stav většiny hmyzu s výjimkou vodních skupin a skupin vázaných na mrtvé dřevo. Stav v České republice lze označit za žalostný. S více než 11 % vyhynulých druhů se naše republika řadí na 4. místo v Evropě v relativním (po státech Beneluxu) a dokonce na 1. místo v absolutním počtu ztrát. Kriticky ohrožené druhy přežívají v posledních populacích a bez cílených opatření je jejich vyhynutí otázkou času. Vedle toho se také zmenšují populace druhů hojných. Druhy motýlů, v 60. – 70. letech minulého století všeobecně rozšířených, ustupují z běžné zemědělské a lesní krajiny (3).

Populace lučních motýlů klesla až o polovinu

Zpráva EEA (1) vychází z indikátoru lučních druhů motýlů, který posuzuje vývoj populací celkem 17 druhů motýlů během let 1990 až 2011 v Evropě, složených ze sedmi široce rozšířených druhů (Ochlodes sylvanus, Coenonympha pamphilus, Maniola jurtina, Lasiommata megera, Polyommatus icarus, Lycaena phlaeas a Anthocharis cardamines), a deseti specializovaných druhů (Euphydryas aurinia, Polyommatus coridon, Cyaniris semiargus, Thymelicus acteon, Polyommatus bellargus, Phengaris nausithous, Phengaris arion, Cupido minimus, Spialia sertorius a Erynnis tages). Z těchto 17 druhů v Evropě jich pokleslo osm, dva zůstaly stabilní, a jeden se zvýšil. U šesti druhů je trend nejistý. Indikátor využívá data národního monitoringu motýlů v 19 zemích napříč Evropou, na základě dobrovolnické práce.

Indikátor ukazuje, že za posledních více jak 20 let se populace motýlů snížila o téměř 50 procent, což ukazuje na dramatický úbytek luční biodiverzity. Výrazně se například snížila populace druhu modráska jehlicového (Polyommatus Ikarus), druh běláska řeřichového (Anthocharis cardamines) se zdá být poměrně stabilní, ale druh soumračník žlutoskvrnný (Thymelicus acteon) má nejistý vývoj.

Modrásek jehlicový

modrasek.jpg

Bělásek řeřichový

belasek.jpg

Soumračník žlutoskvrnný

soumracnik.jpg

Takový dramatický pokles populací lučních motýlů je alarmující – znamená to, že výrazně ubývají luční společenstva a ekosystémy. Pokud se nepodaří udržet tato přírodní stanoviště, mnoho z těchto ohrožených druhů může zmizet z přírody navždy. Je nutné si uvědomit, že tyto druhy jsou velmi významné – motýli a další hmyz opylují rostliny důležité pro přírodní ekosystémy a zemědělství.

Proč motýli mizí?

Posílení zemědělství a opuštěné pozemky jsou dva hlavní trendy ovlivňující populace lučních motýlů. Zemědělství posiluje tam, kde je země relativně rovná a lze ji snadno kultivovat, a na druhé straně, velké plochy pastvin zůstávají opuštěné, v horských a vlhkých oblastech, zejména ve východní a jižní Evropě. Oba trendy, intenzifikace i opuštění mají za následek ztrátu a degradaci stanovišť lučních motýlů.

Intenzifikace zemědělské výroby vede k jednotným travním porostům, které jsou téměř sterilní pro biodiverzitu. Kromě toho, motýli jsou také citliví na pesticidy, které jsou často používané v intenzivně obhospodařovaných zemědělských systémech.

Zemědělská půda je často opouštěna ze sociálně-ekonomických důvodů. Pokud se hospodaří na nízkou produktivitu půdy, přináší to jen malé množství příjmů, což má malou nebo žádnou podporu ze společné zemědělské politiky (SZP). Zemědělci vzdají své podniky a země zůstane nespravovaná. Travní porosty zarůstají a jsou brzy nahrazeny křovinami a lesy (4). V některých oblastech severozápadní Evropy je dnes výskyt lučních motýlů téměř omezen jen na silniční krajnice, vlečky, skalnaté nebo vlhké prostředí, městské oblasti či přírodní rezervace.

Strategie EU pro biologickou rozmanitost (2) uznává špatný stav ochrany travních porostů. Pastviny by měly být řádně udržovány, a to jak v chráněných oblastech Natura 2000, tak i na zemědělské půdě s vysokou přírodní hodnotou. K podpoře lepší péče o luční ekosystémy by měl přispět i nový systém plateb v rámci společné zemědělské politiky. Evropský indikátor lučních druhů motýlů by mohl sloužit jako měřítko úspěchu zemědělských politik. Udržitelné financování indikátoru lučních druhů motýlů by pomohlo ověřit a reformovat celou řadu politik a přispět k dosažení cíle zastavení úbytku biologické rozmanitosti do roku 2020.

Poznámky:

(1) Evropský indikátor lučních druhů motýlů (Zpráva EEA)

(2) Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020

(3) S výjimkou některých bělásků a baboček jsou motýli úzce specializovaní. Každý druh vyžaduje jinou potravu pro housenky a dospělce, úkryty, vhodné mikroklima ke slunění a k odpočinku. Zároveň bývají málo mobilní – životní dolet jedince málokdy přesáhne několik kilometrů. Řada druhů motýlů vykazuje tzv. metapopulační strukturu, to znamená, že některé druhy žijí v několika menších, migracemi jedinců propojených populacích. Dílčí populace mohou vymřít, vhodná místa ale mohou být rekolonizována. Pokud však dojde k zániku více lokalit a vzdálenosti mezi jednotlivými populacemi jsou pak příliš velké, dynamika (re)kolonizací je narušena a celá populace se může zhroutit.

K přežití vyžadují motýli pestrou krajinu s jemnozrnnou mozaikou stanovišť, zajišťovanou kdysi přírodními procesy, jako například činností velkých zvířat, větrnými smrštěmi, požáry, povodněmi či nestejně rychlým zarůstáním krajiny lesem. Od příchodu člověka-zemědělce byla zajišťována maloplošným zemědělským hospodařením, všudypřítomnou pastvou včetně pastvy lesní, hospodářským využíváním lesů, drobnou lomovou těžbou apod. Krajinnou mozaiku území dnešní České republiky začala měnit až zemědělská a lesnická revoluce na přelomu 18. a 19. století, nástup intenzivního zemědělství ve století dvacátém a zejména kolektivizace zemědělství po roce 1948. Struktura krajiny se samozřejmě mění i v současnosti. Zánik přírodních stanovišť s následnou izolací a fragmentací populací motýlů probíhal dvojkolejně: na jedné straně přímý zábor zástavbou (likvidace), intenzifikací zemědělství (zcelení honů, chemizace, meliorace) a lesnictví (pěstování monokultur, zákaz lesní pastvy), na straně druhé samovolné zarůstání opuštěných ploch. Oslabené populace pak podléhají náhodným výkyvům prostředí či negativním genetickým vlivům. Paradoxně i současné postupy, vnímané jako environmentálně příznivé, mají často obdobný efekt a situaci dále zhoršují. Patří sem např. některé formy lesního hospodaření (bez věkového a strukturního rozrůznění porostů), zalesňování zemědělských pozemků, uniformní péče o krajinu (dokonce i v rámci agroenvironmentálních opatření) či násilné lesnické rekultivace těžebních prostor, lomů a brownfields (opuštěné, v důsledku dřívějšího využívání devastované a kontaminované pozemky) a také nevhodná péče o městskou, příměstskou a dopravní zeleň. Denní motýli patří mezi skupiny nejlépe dokumentující efekty probíhající klimatické změny. I když většina z nich je na ústupu, v posledních letech byly zaznamenány i opačné příklady. Jde zejména o expanze z jihu či v menší míře ze západu. Vedle běžných druhů se šíří i některé druhy dříve vzácné, například otakárek ovocný nebo okáč voňavkový. Nejde ale o pravé expanze, spíše o návraty druhů, kterým člověk v minulosti zničil stanoviště, které však v současném teplejším klimatu dovedou najít stanoviště jiná. Zcela jinou kapitolou jsou některé tažné jižní druhy, které k nám v posledních letech zalétají masově. Příkladem byl tah žluťáska čilimníkového v srpnu 2008 či babočky bodlákové v květnu 2009. Na druhou stranu mnozí striktní ekologičtí specialisté s omezenou mobilitou, kam většina ohrožených druhů patří, žijí v natolik izolovaných a fragmentovaných populacích, že změny klimatu sledovat nedokážou a mohou postupně zcela vymizet z území. (Příroda a krajina ČR – Zpráva o stavu 2009)

(4) Louky jsou svým způsobem unikátní, jejich přírodní hodnota v krajině je zvláštní. Květnaté nebo rašelinné louky jsou odkaz hospodářů, kteří tu byli před námi, a který nám oni předali. My jsme značnou část takových luk rozorali nebo odvodnili. De facto zničili. Co zůstalo, je součástí nejen přírodního, ale i kulturního bohatství, paměti místní krajiny: Je to vlastně kulturní památka (...) – včetně těch původních stružek, které jsou v podmáčených lukách a lučních pramenišť. Vznik takové louky je totiž bezprostředně podmíněn činností člověka. Pokud by se tyto louky nekosily, změní se přirozeně, zarůstáním (tzv. sukcesním procesem) po nějakém čase v mokřadní les. Zmizely by mimo jiné vzácné druhy motýlů, kteří tam žijí.

Nominace na Blogera roku

Autor: Kateřina Březová | neděle 6.10.2013 10:00 | karma článku: 15.99 | přečteno: 1077x

Další články blogera

Kateřina Březová

Jezte hmyz a falešné maso, abyste snížili dopad hospodářských zvířat na planetu

Změny ve stravě jsou zásadní pro snížení emisí skleníkových plynů a odlesňování způsobené rostoucí chutí na maso ve světě, říkají vědci.

7.5.2017 v 18:45 | Karma článku: 10.78 | Přečteno: 568 |

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Vítězslav Kremlík

Jak manipuluje dezinformační web Manipulatori.cz

Web Manipulatori.cz se prý snaží vyvracet fámy a dezinformace, což by byl sympatický cíl. Bohužel za webem zjevně stojí lidé, kteří neumí moc pracovat s informacemi.

26.3.2019 v 10:19 | Karma článku: 16.92 | Přečteno: 342 | Diskuse

Alexandra Dítětová

Nesnáším plasty a pokrytce

O šestnáctileté švédské ekologické aktivistce Gretě Thunberg, která vášnivě bojuje proti globálnímu oteplování jste asi slyšeli. Kromě toho, že mi její aktivita přijde dost podezřelá, už také víme, že je ta holka pěkný pokrytec.

21.3.2019 v 11:17 | Karma článku: 43.76 | Přečteno: 4026 | Diskuse

Aleš Erber

Mediální boj o české lesy s podtextem privatizace státních lesů

Díl III. Trilogie o směřování českého lesnicko-dřevařského sektoru. V posledních dílech jsem přiblížil příčiny aktuální lesnicko-dřevařské krize. V závěrečném díle zmiňuji důvody, které mohou stát za aktuálním vývojem v oboru.

21.3.2019 v 9:05 | Karma článku: 18.00 | Přečteno: 567 | Diskuse

Lukáš Burget

ITER: Skutečná naděje místo studentské klimatické hysterie

ITER: International Thermonuclear Experimental Reactor, neboli Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor. Ne, není to božská technologie, která spasí svět. Ale je to technologie v mnoha ohledech revoluční.

18.3.2019 v 9:59 | Karma článku: 22.26 | Přečteno: 527 | Diskuse

Alexandra Dítětová

Trocha Asie by nám v Praze prospěla

Praha je prý všech Čechů ráj. Nevím, spíš je to ráj všech aut. Poloprázdných aut, šinoucích se v nekonečných pomalu jedoucích zástupech od někud někam. Já auto nemám, takže moje kritická slova berte s rezervou.

16.3.2019 v 6:44 | Karma článku: 12.62 | Přečteno: 360 | Diskuse
Počet článků 192 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1587
Pracuje jako poradkyně v ochraně životního prostředí a ekologii. Máma s jedním dítětem s mnoha zájmy - hlavně příroda, ekologie, cestování, knihy ... Více viz: http://ekoporadenstvi.ic.cz

Najdete na iDNES.cz