Zachrání Terra Preta svět?

16. 08. 2012 16:30:00
Víte, co je to „Terra Preta“? Název je portugalský a doslovně v překladu znamená „černozemě“. Plné jméno dokonce zní Terra Preta do Indio, nebo-li “černá indiánská země”. Jde o druh velmi tmavé úrodné antropogenní půdy poprvé nalezené v Amazonii a popsané už v roce 1871. Půdy Terra Preta jsou prastarého pre-kolumbijského původu a byly vytvořeny původními Indiány v období zhruba mezi roky 450 před n.l. až 950 po n.l. Poslední vědecké analýzy tuto půdu starou dva tisíce let definují jako nejúrodnější zeminu světa. Je to úžasný objev a skoro zázrak, pro moderní zemědělství zahanbení a zároveň velká naděje... Moudrost a genialita předků člověka – starých indiánských kultur - před tisíci lety byla prostě ohromující...

Tisíce let po svém vzniku jsou černé půdy Terra Preta schopny stále samy sebe regenerovat (obnovovat) asi o jeden centimetr za rok. Tyto unikátní staré antropogenní půdy bohaté na uhlík jsou známy především z brazilské Amazonie, kde se odhaduje, že pokrývají minimálně 0,1 až 0,3 procent povrchu, tedy 6 300 až 18 900 čtverečních kilometrů amazonské nížiny (podle jiných odhadů je to dokonce až 10 procent, tj. 2x větší oblast než Velká Británie), ale i z Oceánie, jižní Afriky a Asie. Tyto půdy jsou také známé jako Amazonian Dark Earth (ADE) nebo "tierras Negras" (ve španělštině). Typické Terra Preta půdní kapsy v Amazonii jsou zřídkakdy větší jak 2 ha a hlubší jak 2 až 3 metry.

Tato nejúrodnější půda světa za svůj vznik vděčí starým indiánským kulturám, které po mnoho stovek let hustě osidlovaly celé úrodné povodí řeky Amazonky. V roce 1542 zde španělský dobyvatel Francisco de Orellana, který hledal legendární El Dorado, objevil obrovská města na jejích březích, s miliony mírumilovných Indiánů. Nikomu tehdy ale nedošlo, že skutečným zlatým pokladem byla tato kultura, založená na „černém zlatě země“. Znalost výroby indiánské černozemě, která je oproti jinak nevýživné půdě deštných pralesů velmi úrodná, se však vyhubením původního obyvatelstva bohužel ztratila. Cizí vetřelci vnesli do domorodých komunit evropské nemoci, kterým Indiáni nedokázali vzdorovat (spalničky, chřipka, neštovice apod.), a do 90 až 100 let vymřeli. Zbyly po nich dnes jen prastaré, zčásti až dvoumetrové vrstvy na březích Amazonky, které se skládají ze směsi dřevěného uhlí, výkalů, kostí a organických odpadů, a jsou dodnes prošpikované hliněnými střepy – pravděpodobnými zbytky obrovských hliněných nádob, ve kterých se měnil domovní odpad na úrodný trvalý humus pro vysoko položená pole. Je to paradox ničení a tvoření: protože doslova z jejich popela dnes vznikají nové znalosti a nové zemědělské techniky pro přežití naší civilizace.

Předpokládá se, že Terra Preta je vedlejším produktem bydlení těchto pre-kolumbijských Indiánů, zatímco "Terra Mulata" (nahnědlé půdy) jsou výsledkem dlouhodobého aktivního hospodaření s půdou (tj. prostřednictvím mulčování a pálení) v trvalých zemědělských oblastech. Prostorově Terra Preta je obklopena Terra Mulata, která postupně přechází do původních neplodných půd tzv. Firme Terra.

Rozmanité vlastnosti černých latosolových zemin Terra Preta s vysokým obsahem uhlíku (13-14 procent organických látek) po celé Amazonii naznačují existenci rozsáhlých starověkých civilizací z dob před 500 až 3000 lety. Tito první zemědělci rádi přidávali do půd chudých na živiny dřevěné uhlí zpracované při nízké teplotě a s omezeným přístupem kyslíku (např. udušením požáru). V některých Terra Preta půdách bylo tak naměřeno až 9 procent sazí oproti běžným 0,5 procentům v okolních půdách. Stejně tak obsah uhlíku v černozemi Terra Preta je lokálně vyšší až 70krát. Chemická struktura těchto černozemí se vyznačuje polykondenzovaými aromatickými skupinami, které poskytují prodlouženou biochemickou stabilitu v boji proti mikrobiální degradaci a také zachovávají vysoký obsah živin v substrátu (podíl fosforu 200 až 400 mg/kg, dále dusík, draslík, vápník, mangan, zinek, síra, měď). Jádra černých uhlíkových částic z nedokonale spáleného dřeva zůstávají velmi aromatická i po tisíce let v půdě a představují spektrální charakteristiky čerstvého dřevěného uhlí. Půdy Terra Preta vykazují v průměru až 3krát vyšší obsah organických látek než ostatní půdy: až 150 g/kg hmoty lze nalézt v hloubce 1 až 2 metrů. Kukuřice, papája či mango zde rostou až třikrát rychleji než v „normálních“ tropických půdách.

Terra Preta tedy vznikla ze směsi lidských a zvířecích exkrementů a rostlinných odpadů (např. zbytky potravin, mušlí, kostí, výkaly, krev, moč a další organický materiál z okolních lesů, např. palmové listy a vodní rostliny), které částečně zuhelnatěly a byly pak kompostovány. I dnes po 2 000 let vykazuje Terra Preta velké zásoby živin a stabilní organické substance. Podobnou půdu nelze získat pouhým smícháním dřevěného uhlí s půdou - je nutno přidat také živiny a rostlinné uhlí se musí aktivovat. Při těchto procesech aktivně fungují právě různé mikroorganismy: urychlují oxidaci rostlinného uhlí a humifikaci labilních organických součástí, které by se bez rostlinného uhlí rychle odbouraly. Důležitou roli při fermentaci (kompostování) exkrementů hraje konzervace kyselinou mléčnou, která zvyšuje rozpustnost dusíku ve formě amoniaku (tzv. mléčné kvašení). Pro praktické využití v zemědělství lze smíchat rostlinné uhlí s organickým hnojivem a biologicky je aktivovat, např. kompostováním. Zatímco organické hnojení a kompostování jsou běžné a nevyžadují dodatečné investice, rostlinné uhlí se dosud plošně nevyrábí. A právě klíčem k černému zázraku Indiánů je dřevěné uhlí vznikající při pálení vykácené pralesní vegetace při nízkých teplotách (tzv. pyrolýza) v geniální kombinaci s přírodním procesem mléčného kvašení a rozkladu odpadů. Nezastupitelnou úlohu v celém procesu hraje i obrovské množství žížal a různých mikroorganismů, v jejichž střevech se nakonec vyrábí toto pravé „černé zlato“. Indiáni dokonce stavěli na své zázračné černozemi stavby podobné věžím, kterými ji energeticky dobíjeli (zřejmě se snažili takto aktivovat dřevěné uhlí). Ústředním tajemstvím úrodné černozemě ale dodnes zůstává její neuvěřitelná schopnost zvyšovat a regenerovat svůj vlastní objem, a tak izolovat více uhlíku. Částečným vysvětlením by bylo, že v porézním síťovitém hustém půdním substrátu jako v bavlnce pohodlně žijí a umírají v neustálém koloběhu všemožné mikroorganismy včetně žížal a tím vytvářejí stálý zdroj uhlíku, půdy tedy působí spíše jako jeden obrovský živý super-organismus. Nicméně i přesto přesný způsob jejich vzniku zůstává dodnes neznámý.

Terra Preta umí geniálně jednoduše proměnit odpad v základní surovinu a tím založit pravé lokální ekologické cirkulační hospodaření, tedy trvale udržitelné zemědělství. Při celosvětovém použití by toto obohacování půd o zuhelnatělé zbytky rostlin dokázalo odebrat ze vzduchu okolo 20 procent oxidu uhličitého, trvale zúrodnit zemi a hlavně snížit zásadně objem vypouštěného uhlíku v atmosféře. Černozem – vyráběná ve velkém zemědělci a malorolníky – by mohla spustit doslova revoluci zezdola – „grassroots-revoluci“. Tato agrární revoluce může díky obrovskému potenciálu černozemě Terra Preta vyřešit největší světovou krizi: klimatickou krizi (globální oteplování), a současně i hrozící potravinovou krizi. Tímto způsobem by mohlo být možné do půd po celém světě ukládat uhlík stejným tempem, jakým je dnes uvolňován z půd a nadzemní biomasy a především z fosilních paliv. Jde vlastně o nejefektivnější využívání biomasy, kdy se tepelně nevyužije beze zbytku, ale pyrolýzou se uvolní jen těkavé složky. Až polovinu původně asimilovaného uhlíku z každé sklizně lze ukládat do půdy. Jako nejlepší se jeví kombinovat zuhelnatělé zbytky s běžnými organickými hnojivy: ty se poté tak rychle nerozloží, lépe se využijí. Zlepšuje se tím i udržení vody v krajině, roste rovněž úrodnost půd, což řeší i krizi s ubývající kvalitou a množstvím půd po celém světě. Organický uhlík v půdě je obecně důležitou zásobárnou uhlíku v globálním bio-geochemickém cyklu. Pevninské ekosystémy ukládaji okolo 2 100 gigatun uhlíku v živých organismech, odpadních látkách a organických složkách půdy, což představuje téměř trojnásobek množství uhlíku, které se nyní nachází v atmosféře. Trvalým odumřením stromu se všechen uhlík z něj propustí do půdy a atmosféry, ale jeho nedokonalou přeměnou na dřevěné uhlí vydrží tento uhlík až po dobu 50 000 let.

Černozem dokáže zcela nahradit umělá hnojiva, pesticidy a genovou techniku a tím i perspektivně omezit do budoucna moc agrárních velkokoncernů. Půdy Terra Prety se nevyčerpávají, nýbrž naopak, mohou samy sebe obnovovat. Jestliže jsou dobře provětrávány, udržují lépe vodu a živné látky nejsou vyplavovány. V zemině Terra Prety rostou naprosto zdravé rostliny. Proč? Prvním tajemstvím je dřevěné uhlí. Houbovitá porézní struktura bio-uhlí uchovává vodu a živiny. V jejích dutých prostorách – a to je druhé tajemství – se usazují komplexní společenství mikroorganismů. Obzvlášť důležité jsou mikroorganismy vytvářející kyselinu mléčnou. Tento efekt je využíván v zemědělství k zušlechtění půdy také metodou EM – efektivních mikroorganismů, která pochází z Japonska. Pro Terra Pretu se nejdřív vyrobí siláž na základě dřevěného uhlí (japonsky „bokashi“) kyselomléčným kvašením organického materiálů (kuchyňský odpad, sláma, mrva, lidské výkaly). Získaná substance slouží jako vítané krmivo pro žížaly a jinou havěť, které pak jako dík vylučují černozem. Terra Preta se dá v principu vyrobit na každém balkoně, v každé zahrádce a v každém komponovacím sudu. Nezaměstnaní a příjemci sociálních dávek by si mohli černozem a vlastní potraviny vyrábět sami. Všude, kde žijí lidé, může Terra Preta ve 21. století přinést revoluci ve využití půdy.

Zájem o využití dokonalých vlastností Terra Prety se vyvíjí až v posledních dvaceti letech a stále narůstá. Na prvních pokusných půdách v Brazílii vyrostly banánovníky až do pěti metrů za rok, na porýnsko-falckém Hengstbacherhofu dorostly hlavičky červené řepy do velikosti míčů. Kvalita tam vyráběného substrátu Terra Preta staví podle analýzy landauerského Institutu pro ekologickou vědu rašelinu a běžný kompost daleko hluboko do stínu. V tomto světově prvním zařízení pro výrobu černozemě, které vypadá jako velký skleník, se vyprodukuje ročně 50 tisíc kubických metrů Terra Prety pro profesionální zemědělce i hobby-zahradníky. V Německu jsou v současné době dvě možnosti: její výroba postupem PYREG – pyrolýzou bioodpadů, nebo koupě u firmy German Charcoal GmbH. Také univerzity v Berlíně, Bayreuthu, Lipsku, zemědělci v Chiemgau a v rakouském Kaindorfu, ale i bio-vinaři ze Švýcarska již s Terrou Pretou experimentují.

Kombinace výroby energie pomocí pyrolýzy a hnojení zemědělských oblastí prostřednictvím půdy Terra Preta vede k zásadnímu snížení množství obsahu uhlíku v atmosféře. Tento proces je navíc levný a snadno realizovatelný. Pokud by došlo ke shodě mezi odborníky a politiky i na globální úrovni, mohlo by jít o významné a účinné řešení největšího problému lidstva – globálního oteplování, současně s vyřešením potravinové, zemědělské a půdní krize. Není zázrak Terra Prety od starověkých Indiánů to dlouho skrývané poselství, na které lidstvo čeká a k čemu upíná své naděje pro své další přežití?

Zdroje a další odkazy:

http://biom.cz/cz/odborne-clanky/terra-preta-tajemstvi-cerne-zeme

http://blisty.cz/art/52149.html

http://blog.baraka.cz/2010/10/terra-preta/

http://www.terrapretaprogram.org/

http://www.biochar.info/biochar.biochar-overview.cfml

http://terrapreta.bioenergylists.org/

http://palaterra.eu/

Odborné články:

Lehmann, J., Gaunt, J. and Rondon, M. 2006, Bio-char sequestration in terrestrial ecosystems – a review Mitigation and Adaptation Strategies for Global Change 11: 403-427. DOI: 10.1007/s11027-005-9006-5. (anglicky)

Marris E., 2006, “Black is the New Green”, Nature, Volume 442, pages 624-626 (anglicky)

Prehistorically modified soils of central Amazonia: a model for sustainable agriculture in the twenty-first century

http://www.abc.net.au/rural/news/content/201102/s3136085.htm

http://e-terrapretarooftopexp.blogspot.cz/

http://www.meta-magazine.com/index.php?id=11

Autor: Kateřina Březová | čtvrtek 16.8.2012 16:30 | karma článku: 24.20 | přečteno: 5575x


Další články blogera

Kateřina Březová

Jezte hmyz a falešné maso, abyste snížili dopad hospodářských zvířat na planetu

Změny ve stravě jsou zásadní pro snížení emisí skleníkových plynů a odlesňování způsobené rostoucí chutí na maso ve světě, říkají vědci.

7.5.2017 v 18:45 | Karma článku: 9.98 | Přečteno: 532 |

Kateřina Březová

Lemurie odhalila nové druhy "myších" lemurů

Vědci z německého Primate Center (DPZ), University of Kentucky, amerického Duke Lemur Center a Université d'Antananarivo na Madagaskaru popsali tři nové druhy poloopic lemurů.

19.4.2016 v 13:20 | Karma článku: 11.82 | Přečteno: 648 |

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Milan Smrž

Otázky na jadernou energii, které u Václava Moravce nezazněly

Vysocí státní úředníci stále tvrdí, že jádro je nejlevnější zdroj a jinou možnost nemáme. To ale ostře kontrastuje s veřejně publikovanými cenovými kalkulacemi jaderné a obnovitelné energie. Jedná se o neznalost, nebo o záměr?

20.10.2018 v 18:10 | Karma článku: 16.99 | Přečteno: 1136 | Diskuse

Aleš Erber

Je lesnicko-dřevařský sektor v krizi?

Před necelým rokem mi vyšel tento článek, ve kterém jsem nečekal, že situace v sektoru bude na hraně apokaplysy. Mno z toho, co je obsahem rok starého článku, se naplnilo a lokálně překonalo. Je nutné si ho připomenout

18.10.2018 v 21:57 | Karma článku: 11.85 | Přečteno: 421 | Diskuse

Michal Gregor

OSN varuje před změnou klimatu. Jakou máme šanci na záchranu?

Pravděpodobně se na vás poslední dobou ze všech stran valí zprávy s titulky, jako "Pokud se lidstvo nevzpamatuje, za 12 let přijde katastrofa" a jiné, pohromu předpovídající články. Jak na tom doopravdy jsme a co můžeme udělat?

16.10.2018 v 11:31 | Karma článku: 11.47 | Přečteno: 602 | Diskuse

Milan Smrž

Žijeme v nejlepší či nejhorší době? (pokračování)

Na první pohled se zdá, že opravdu žijeme nejlepší době. Většina lidí v našem okolí jí, co chce, jezdí, kam chce, dělá, co chce. Nikdy se tolik lidí v bohatších zemích nemělo tak dobře. Brzy ale na hodovním stole přistane účet.

14.10.2018 v 13:36 | Karma článku: 18.71 | Přečteno: 641 | Diskuse

Stisk Studentský deník

"Vody ubývá a bude hůř," varuje hydrolog Jánský

Ministr životního prostředí Richard Brabec spolu s odborníky diskutovali o ekologické budoucnosti Česka. Pořadatelé ve středu besedou na téma "Voda v krajině" otevřeli festival Ekofilm, který bude v Brně od 11. do 13. října.

12.10.2018 v 20:46 | Karma článku: 14.48 | Přečteno: 451 | Diskuse
Počet článků 192 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1554
Pracuje jako poradkyně v ochraně životního prostředí a ekologii. Máma s jedním dítětem s mnoha zájmy - hlavně příroda, ekologie, cestování, knihy ... Více viz: http://ekoporadenstvi.ic.cz




Najdete na iDNES.cz