Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kateřina Březová

Jezte hmyz a falešné maso, abyste snížili dopad hospodářských zvířat na planetu

Změny ve stravě jsou zásadní pro snížení emisí skleníkových plynů a odlesňování způsobené rostoucí chutí na maso ve světě, říkají vědci.

7.5.2017 v 18:45 | Karma článku: 9.62 | Přečteno: 454 |

Kateřina Březová

Lemurie odhalila nové druhy "myších" lemurů

Vědci z německého Primate Center (DPZ), University of Kentucky, amerického Duke Lemur Center a Université d'Antananarivo na Madagaskaru popsali tři nové druhy poloopic lemurů.

19.4.2016 v 13:20 | Karma článku: 10.02 | Přečteno: 474 |

Kateřina Březová

Lidský domov jako jeskyně

Už v roce 1962, americký ekolog Robert Whitaker vytvořil kategorizaci různých sfér života na Zemi – rozdělil je na pouště, jiné na tundru, ještě jiné pak tropické lesy. Poprvé vytvořil slovo pro tyto obydlená prostředí, to, které vědci používají dodnes: biom. A poprvé také navrhl systém pěti říší, klasifikaci všech organismů na říše Animalia (živočichové), Plantae (rostliny), Fungi (houby), Protista (protisté) a Monera (prokaryota).

20.3.2015 v 12:15 | Karma článku: 8.92 | Přečteno: 503 |

Kateřina Březová

Električtí úhoři pracují stejně jako současné elektrické paralyzéry

Sladkovodní električtí úhoři, kteří žijí v řece Amazonce, dokážou vyprodukovat elektrický náboj dostatečně silný na to, aby složil dospělého koně (180 centimetrový úhoř dokáže vygenerovat šok o síle min. 600 voltů). Princip, jakým tento náboj vytvoří a vypouští, je přitom velmi podobný fungování současných elektroparalyzérů. Električtí úhoři přitom nevyužívají elektrické šoky jen na lov anebo obranu, ale také na vyhledávání kořisti.

9.12.2014 v 17:30 | Karma článku: 16.47 | Přečteno: 2706 |

Kateřina Březová

Ekonomika „na kole“ v Evropě vytvořila už 650 tisíc pracovních míst

Průmysl cyklistiky v Evropě zaměstnává více lidí než oblast těžby a dobývání a téměř dvakrát tolik než ocelářský průmysl, s potenciálem milionu pracovních míst do roku 2020, tvrdí nová studie.

13.11.2014 v 11:30 | Karma článku: 10.98 | Přečteno: 826 |

Kateřina Březová

Léky zaplavené do životního prostředí ohrožují populace zvířat

Silná léčiva zaplavená do životního prostředí prostřednictvím odpadních vod lidí a zvířat by mohla být podle nového výzkumu skrytou příčinou globální krize volně žijících živočichů. Vědci v něm varují, že užívání léků na celém světě, které jsou navrženy tak, aby byly biologicky aktivní při nízkých koncentracích, rychle roste, ale příliš málo je v současné době známo o jejich vlivu na přírodu.

16.10.2014 v 16:00 | Karma článku: 13.26 | Přečteno: 1261 |

Kateřina Březová

Jak vyrobit silnější a „zelenější“ cement

Beton je nejpoužívanějším stavebním materiálem na světě, a vedoucím přispěvatelem ke globálnímu oteplování, produkuje až jednu desetinu průmyslově generovaných emisí skleníkových plynů. Nyní nová studie naznačuje způsob, jakým by mohla být snížena více než polovina těchto emisí - a výsledkem by byl ještě silnější, a odolnější materiál.

29.9.2014 v 14:00 | Karma článku: 16.29 | Přečteno: 1375 |

Kateřina Březová

Nelegální odlesňování pro zemědělství v tropických oblastech roste

Téměř polovina všech nových odlesňování v tropických oblastech je důsledkem nelegálního rozšiřování ploch pro komerční zemědělství. Většina tohoto nezákonného ničení je řízena požadavky poptávky ze zámoří po zemědělských komoditách, včetně palmového oleje, hovězího masa, sóji a výrobky ze dřeva.

16.9.2014 v 19:30 | Karma článku: 8.65 | Přečteno: 565 |

Kateřina Březová

Rozmotané tajemství pavučiny

Po staletí hleděli lidé na pavoučí vlákno se závistí a bylo přáním nejedné přadleny sepříst takto tenkou a pevnou nitku. Nezdařilo se ani jedné jediné. První doložené pokusy s využitím pavoučích vláken byly provedeny už v 18. století. Pavoučí vlákno nenechává ani dnes klidnými mnohé konstruktéry, techniky a vědce... Teprve nedávno vědci odhalili jeho největší tajemství – způsob jeho přeměny a tvorby v těle pavouků... Pavoučí vlákno může docela jistě být materiálem budoucnosti. Je až pětkrát pevnější než ocel a přitom pružnější.

17.8.2014 v 17:00 | Karma článku: 15.16 | Přečteno: 2229 |

Kateřina Březová

Jak zvýšit produkci potravin bez dopadu na životní prostředí?

Dosažení udržitelné globální potravinové bezpečnosti je jedním ze současných problémů lidstva. Vědci nedávno předložili analýzu identifikující klíčové "globální pákové body", které nabízejí nejlepší příležitosti ke zlepšení jak globální potravinové bezpečnosti, tak i udržitelnosti životního prostředí. Zjistili, že relativně malý soubor míst a akcí by mohl poskytnout dostatek nových kalorií k uspokojení základních potřeb pro více než 3 miliardy lidí, řešit řadu ekologických dopadů s globálními důsledky, a zaměřovat se na snížení potravinového odpadu ze zboží s největším dopadem na potravinovou bezpečnost. Tyto pákové body v globálním systému potravinové pomoci poskytují návod pro nevládní organizace, nadace, vlády, pro občanská sdružení i podniky.

23.7.2014 v 13:45 | Karma článku: 7.00 | Přečteno: 494 |

Kateřina Březová

Zelená ekonomika je naše budoucnost

Růst světové ekonomiky vyvíjí neudržitelný tlak na zdroje na Zemi. Tento tlak bude narůstat se vzrůstající světovou populací. Větší poptávka po omezených zdrojích bude znamenat vyšší ceny a vyvolávat nestabilitu – tento vývoj ve světě bude mít značný dopad i na evropskou, resp. českou ekonomiku. Zelená ekonomika představuje příležitost pro budoucí růst a tvorbu pracovních míst. Sektory jako recyklace, úprava vody, nakládání s přírodními zdroji, udržitelné lesnictví a zemědělství nebo výrobky a služby šetrné k přírodě, které se společně označují jako ekologická odvětví, představují asi 2,5 % HDP EU a prokázaly odolnost vůči hospodářské krizi, protože za posledních 10 let zaznamenaly růst zhruba o 8 % ročně.

7.7.2014 v 19:00 | Karma článku: 11.44 | Přečteno: 1356 |

Kateřina Březová

Žabí tanečnice v ohrožení

Vědci objevili dalších 14 nových druhů tzv. tanečních žab v indických horách Západního Ghátu. Tyto endemické druhy, které se nevyskytují nikde jinde na světě, zároveň čelí vážné hrozbě, že budou negativně zasaženi změnou v rozložení a množství srážek následkem globálního oteplování.

8.5.2014 v 21:30 | Karma článku: 8.42 | Přečteno: 410 |

Kateřina Březová

Proč živočichové nerostou do hororových rozměrů?

Vědci odhalují hormonální dráhy, které určují, proč zvířata přestanou růst dříve, než se dostanou do hororových rozměrů. Není žádným tajemstvím, že myš přestane růst, než se dostane do velikosti velryby. Ale fyziologické a genetické mechanismy, které řídí, jak rychle a jak velké zvíře vyroste, do značné míry zůstávají záhadou. Studium ovocné mušky - octomilky, nicméně, vrhá nové světlo na to, jak zvířata regulují svou velikost těla, a může také pomoci vysvětlit, proč některé nádory, hlavně rakovinové, rostou mimo kontrolu.

4.5.2014 v 18:00 | Karma článku: 13.20 | Přečteno: 1019 |

Kateřina Březová

I hmyz si pamatuje tváře… díky velkým očím…

Velký zlý vlk měl v pohádce o Červené karkulce pravdu: mít velké oči znamená taky někdy lépe vidět sociální podněty... Některé tzv. papírové vosy mají variabilní obličejové vzory poznávané jejich sesterskými druhy vos, jako označení buď jednotlivců anebo jejich síly, podobně jako pásy v karate. Tyto vosy s proměnlivými vzory obličeje vyvinuly větší facety svých složených očí, a tudíž lepší vidění, aby byly schopny číst tyto sociální podněty. Sociální komunikace může tak řídit vývoj smyslů u jiných druhů.

4.5.2014 v 14:15 | Karma článku: 8.97 | Přečteno: 536 |

Kateřina Březová

Zelená je dobrá…

ZELENÁ JE BARVA PŘÍRODY A ŽIVOTA... Člověk z přírody vzešel, je její nedílnou součástí a nemůže se od ní oddělit nebo se jí odcizit, aniž by to na něj nemělo negativní vliv... Být v blízkosti zeleně, pomáhá bojovat proti špatné náladě, zjistila nová studie... Není divu – zeleň přírody je přesně to místo, kde se odehrává všechen život...

13.1.2014 v 20:05 | Karma článku: 8.85 | Přečteno: 766 |

Kateřina Březová

Čistý vzduch pro Evropu

Kvalita ovzduší je zpátky na stole politické agendy EU s novými návrhy předloženými komisařem pro životní prostředí. Jdou ale tyto plány dostatečně daleko a budou tedy účinné? Celý rok 2013 jako „Rok ovzduší“ byl v Evropě poznamenán opakovanými výzvami vědců k naléhavé akci, nicméně odpovědí evropské komise je „ano, ale ne dříve než v roce 2030“. Nebude už pozdě?...

1.1.2014 v 10:00 | Karma článku: 11.65 | Přečteno: 977 |

Kateřina Březová

Krvavé zlato z tropů

Zeptali jste se někdy sami sebe, odkud pochází zlato, ze kterého je třeba váš snubní prsten nebo součástky ve vašem tabletu či notebooku? S velkou pravděpodobností pochází také z nelegálních dolů, kde v bídných podmínkách pracují i děti. Po celém světě je v současnosti hlavně v tropických oblastech takových dolů mnoho stovek až tisíců: především v africké Ghaně a Nigérii, Francouzské Guyaně, jihoamerickém Peru a Venezuele (v podstatě celé Amazonii) či asijské Indonésii.

28.12.2013 v 16:00 | Karma článku: 10.81 | Přečteno: 1397 |

Kateřina Březová

Doprava v Evropě: jak se liší město od města?

Užívají Evropané městskou veřejnou dopravu více, než byli dříve zvyklí? Která města trpí vysokou hladinou hluku či nočním provozem? Nejnovější zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) obsahuje mnoho zajímavých čísel, která ukazují, jak se městská doprava liší v jednotlivých evropských městech, jak se mění její vliv na životní prostředí či změny v druzích pohonu směrem k ekologičtějším alternativám.

11.12.2013 v 17:00 | Karma článku: 9.44 | Přečteno: 713 |

Kateřina Březová

Chladnokrevný neznamená hloupý

Nový výzkum ukazuje, že ještěrky, želvy a hadi jsou inteligentnější, než se původně předpokládalo. Lidé už nemají výhradní právo na inteligenci. Napříč zvířecí říší, mnoho druhů živočichů předvádí impozantní intelektuální výkony. Šimpanz bonobo dokáže používat řadu symbolů pro komunikaci s lidmi, border kolie se umí naučit anglická slova až pro 1000 různých objektů, vrány umí zacházet se sofistikovanými nástroji, sloni poznají sami sebe v zrcadle, a delfíni mají smysl pro elementární čísla.

24.11.2013 v 19:30 | Karma článku: 10.17 | Přečteno: 701 |

Kateřina Březová

Pes vznikl v Evropě před více jak 18 000 lety…

Nové poznatky vědců upřesňují místo a čas vzniku a původu zdomácnělého psa. Nejbližší geneticky příbuzný domácího psa je samozřejmě jak jinak vlk obecný. Vlci byli zdomácněni pravděpodobně evropskými lovci a sběrači před více než 18 000 lety a postupně se z nich vyvinuli psi, ze kterých se stala domácí zvířata. Vůbec nejstarší známý hrob psa byl zatím přitom potvrzen v archeologických nálezech starých 12 000-14 000 let, a to v Německu.

20.11.2013 v 10:35 | Karma článku: 13.94 | Přečteno: 1329 |
Počet článků 192 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1455
Pracuje jako poradkyně v ochraně životního prostředí a ekologii. Máma s jedním dítětem s mnoha zájmy - hlavně příroda, ekologie, cestování, knihy ... Více viz: http://ekoporadenstvi.ic.cz

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.